Tvář Irmy Grese (1923 – 1945) je vám nejspíš dobře známá. Snímek, ze kterého je patrná její psychopatická osobnost, se vryje do paměti snadno. Mrcha z Belsenu nebo také Krásná bestie, jak se jí přezdívalo, svých činů nikdy nelitovala. Ještě den před popravou byla samý smích a v noci si s druhou vězeňkyní vesele zpívala. Pak si dokonce dovolila popohnat popravčího.
„Rychle!“ poručila Irma Grese popravčímu Albertovi Pierrepointovi těsně před tím, než na ní vykonal rozsudek smrti oběšením. Ten se s ní poprvé setkal 12. prosince 1945, den před popravou, a později na toto setkání vzpomínal ve svých pamětech: „Vycházela ze své cely se smíchem. Vypadala jako děvčátko, které by každý rád potkal. Odpověděla na kolegovy otázky, ale když se zeptal na věk, odmlčela se a usmála. Usmívali jsme se taky, když jsme si uvědomili, že jsme jí otázkou na věk uvedli do rozpaků. Nakonec řekla jednadvacet. Věděli jsme, že odpověděla pravdivě.“
Potom Irma Grese dostala pokyn stoupnout si na váhu. Bylo běžné, že den před oběšením se prováděla zkouška s pytlem písku, který vážil stejně jako odsouzený. Určovala se tak délka provazu nutná k tomu, aby smrt byla rychlá.
Den popravy: Popohnala kata
Den popravy popisuje popravčí takto:
„Sama vyšla z cely, která byla příliš malá na to, abych tam šel za ní. Proto jsem ji také spoutal až na chodbě. Pojďte za mnou, řekl jsem jí anglicky, a kolega zopakoval pokyn v němčině. Vešla do popravčí cely a chvíli se dívala na úředníky, kteří tam byli.
Pak si stoupla na střed propadla, kam jsem křídou udělal značku. Stála na ní velmi odhodlaně, a když jsem jí přetahoval pytel přes hlavu, mdlým hlasem mi řekla „rychle“. Propadlo se otevřelo a pak jsem šel do jámy s doktorem, aby ji prohlásil za mrtvou. Po dvaceti minutách jsme ji sundali a uložili do rakve.“
Gumové kalhotky
Irma Grese byla prohlášena za mrtvou v 10:03 ráno. Vysvlékli ji a ponechali pouze gumové kalhotky, které na sobě musely mít všechny odsouzené k oběšení, a to od popravy vražedkyně Edith Thompson v roce 1923. Když tehdy Edithino tělo propadlo do jámy šibenice, prudké trhnutí způsobilo masivní vaginální krvácení. Dosud se neví, proč přesně k tomu došlo – patolog, který Edith pitval, tvrdil, že byla těhotná (a trhnutím na provaze došlo k potratu), jiní kontrovali, že šlo o inverzi dělohy. Objevila se i svědectví, která krvácení popírala nebo bagatelizovala.
Zákon o gumových kalhotkách byl ale v Británii přijat tak jako tak, a protože byla Irma Grese popravena Brity, vztahoval se i na ni. S kalhotkami po její smrti nikdo nemanipuloval ani nezkoumal jejich obsah a byla v nich i pohřbena.
Ve věznici zůstaly Irminy věci, mezi kterými bylo poměrně dost oblečení, šest zlatých prstýnků, rodný list, 439 říšských marek (v přepočtu na dnešní peníze téměř 46 tisíc českých korun), na účtu jí zůstalo jmění ve výši necelého půl milionu (přepočteno na české koruny).
Spiklenecký úsměv
Popravčí Pierrepoint se zmínil i o tajemném úsměvu, který mu Irma Grese věnovala, když jí na krk navlékl oprátku. Úsměv se mu vryl do paměti a strašil ho prý až do smrti. Bylo to proto, že v něm viděl stín spiklenectví. Dva oddaní kati – Irma Grese zfanatizovaná Hitlerovou ideologií a Albert Pierrepoint na straně osvoboditele – se právě setkali.
Jaké zločiny spáchala Irma Grese?
I přes odpor svého otce se dala k esesákům už v 19 letech a v koncentračních táborech (vystřídala postupně tři) platila za jednu z nejkrutějších dozorkyň. Založením sadistka a nymfomanka sexuálně zneužívala mužské i ženské vězně, jejich bolest ji vzrušovala.
Gynekoložka Giselle Perl, která v Osvětimi tajně prováděla potraty, aby zachránila ženy před Mengelem, před soudem vypověděla: „Grese ráda bičovala mladé ženy přes prsa, zvlášť ty obdařené. Když se rány infikovaly, musela jsem bez anestezie provést amputaci. Nad utrpením žen se Grese sexuálně vzrušovala.“
Jezdecký bičík u sebe měla Irma Grese neustále. Mnohokrát s ním někoho ubila k smrti nebo ho používala pro zábavu, například když celé hodiny nutila vězně dělat kliky a každého, kdo se zastavil, švihla. Svědci u soudu uvedli, že udržovala sexuální poměr i s esesáky, mimo jiné s Josefem Mengelem.
Zdroje:
rowdiva.com/irma.html
capitalpunishmentuk.org/edith.html
wikicharlie.cl
allthatsinteresting.com
Wikipedia Commons