Skandály

Týraná Mary Ellen: Na zažranou špínu jedna koupel nestačila

Když byl odhalen případ 9leté týrané Mary Ellen (1864-1956), vypadala na 5 let. Byla podvyživená, tělo plné jizev, modřin a popálenin, ale největší bolest se zračila v její tváři. Ukrutného zacházení se na ní dopustili Mary a Francis Connollyovi, pár, který měl malou Mary Ellen téměř 8 let v pěstounské péči. Navíc ji získali nelegálně na základě zfalšovaných dokladů.

Mary Ellen celé dětství vůbec nechodila ven (směla jen příležitostně v noci), nesměla si hrát s ostatními dětmi a celý rok nosila jen jedny šaty. Neměla žádné teplé oblečení, ponožky ani boty, a to ani v zimě. Neměla vlastní postel, musela spát na zemi na malém kousku koberce. Pod kobercem si schovávala lízátko, které dostala od souseda. Hodně si ho šetřila, protože to byla jedna z mála věcí, které jí do strašného života přinášely trošičku světla. Mlsala tajně, poté, co večer celou věčnost čekala, až její adoptivní rodiče usnou.

Když Connollyovi opouštěli dům, dívku zamykali uvnitř. Spoustu hodin strávila i zamčená ve skříni. Hlavně ji ale nutili k těžkým domácím pracem a skoro každý den byla bita.

U tyranské matky od roku a půl

O své vlastní rodiče přišla dívka velmi brzy. Otec zemřel ve válce, když ještě nebyla na světě, a ovdovělá matka ji po porodu předala do placené péče Mary Scoreové, aby mohla začít chodit do práce. Pokoušela se tak zabezpečit sebe i dceru, a i když pracovala ve dne v noci, nepodařilo se jí to. Nakonec o práci přišla. Chůva Mary Score proto předala dívku úřadům. Odtud už ve věku 18 měsíců putovala k tyranské Mary a jejímu tehdejšímu muži Thomasovi McCormackovi, který ale brzy nato zemřel.

Mary Ellen Wilson - kde bydlela
Prostředí, ve kterém Mary Ellen žila, bylo velice zanedbané. Byt se nacházel na newyorském Manhattanu, v oblasti zvané Hell´s Kitchen. Čtvrť je dnes prestižní adresou, na které běžně bydlí herci.

Na týrání upozornili sousedé

Když se tyranka Mary provdala za nového partnera Francise Connollyho, společně se i s malou Mary Ellen přestěhovali na Manhattan. Mary Ellen byla fyzicky týrána už jako batole, ale teprve v novém bydlišti pojali sousedé první podezření. Slýchávali pláč. Oslovili místní misionářku Ettu Angell Wheelerovou. Řekli jí, že dívka je často krutě bita a rodiče ji neustále nechávají po celý den doma samotnou, se zatemněnými okny. Mary Ellen se totiž nesměla v okně vůbec ukazovat.

Mary Ellen Wilson
Mary Ellen Wilson těsně po vysvobození z péče tyranizující matky (vlevo) a rok poté (vpravo).

Dívka byla v prosinci bosa

Misionářka Etta navštívila dům Connollyových pod smyšlenou záminkou, že v sousedství je stará nemocná paní, která nemůže opouštět dům, a potřebuje pomoc ostatních. Optala se Mary Connollyové, zda by byla ochotna se na pomoci podílet.

Při té příležitosti poprvé viděla zbědovanou Mary Ellen, která zrovna myla nádobí. „Byla velmi bledá a drobná, vypadala na 5 let, ačkoli už jí bylo devět. Zápasila s pánví těžkou jako ona sama. Na stole ležel brutální bič upletený z kožených pramenů. Hubené nohy a ruce dívky nesly známky jeho používání. Ale nejsmutnější část jejího příběhu byla vepsaná v její tváři. Stín potlačování a bídy, tvář nemilovaného dítěte, které dosud poznalo jen hrůznou stránku života,“ vypověděla později Etta u soudu.

Doplnila také, že přestože byl prosinec, dívka neměla boty a na sobě jen roztrhané šaty, skrz které bylo vidět spodní prádlo. Ten den Etta s Mary Ellen vůbec nemluvila, dívka si jí ostatně ani moc nevšímala. Zřejmě byla v minulosti bita, když se návštěvě ukázala.

Etta Angell Wheeler
Na obou snímcích je misionářka Etta Angell Wilson, která týranou dívku zachránila a nakonec si ji vzala do své péče. Když zemřela, starost o Mary Ellen převzala Ettina sestra.

Policie nepomohla, protože bití dětí bylo normální

Na soud ale nedošlo jen tak. Poté, co Etta navštívila domácnost Connollyových, se vydala na policii, která bohužel měla svázané ruce. Sice existovaly zákony, které chránily děti před fyzickým ublížením na zdraví, ale nebyly tu žádné, které by opravňovaly úřady zasáhnout přímo v domácnostech bitých dětí. Fyzické tresty byly v tehdejších rodinách běžné, považovaly se za nutnou součást výchovy. Policisté taky nepochopitelně chtěli po Ettě další důkazy – jako by jich nebylo už dost.

Týranou Mary Ellen vysvobodil ochránce zvířat, museli ji několikrát umýt

Etta byla rozhodnuta dívce pomoci a po čtyřech měsících marných snah o její záchranu oslovila advokáta Henryho Berga, který byl zakladatelem Americké společnosti pro prevenci týrání zvířat. Na základě svědectví sousedů se teprve jemu podařilo dostat Mary Ellen pryč z domu hrůzy a její náhradní matku k soudu.

Při zásahu 9. dubna 1874 byla dívka velice špinavá, tělo obsypané známkami násilí, vlasy matné a plné vší. Na policii na ni vzala jedna z policistek hustý kartáč, kterým se jí pokusila vlasy rozčesat, ale nešlo to. Pak ji vykoupala. Vanu napouštěla horkou vodou několikrát, než se jí podařilo dostat z Mary Ellen zažrané nánosy špíny.

šaty Mary Ellen Wilson
Šatičky a několik málo věcí, které patřily Mary Ellen, jsou dodnes uchovány v archivu Americké společnosti pro prevenci týrání dětí. Ta byla založena rok po případu (1875).

Mary Ellen u soudu: Máma mě nůžkami řízla do čela

U soudu, který se konal do několika hodin po vysvobození Mary Ellen a kde byl mimochodem soudce zděšen jejím vzhledem, podala dívka výpověď, která všemi otřásla: „Moji rodiče už jsou mrtví. Nevím, kolik mi je, a nepamatuju si nic z doby, kdy jsem ještě nebyla u Connollyových. Bič mi vždycky udělal černé a modré šrámy. Mám je i na hlavě, udělala mi to máma, stejně jako jizvu vlevo na čele, to udělala nůžkami. Udeřila mě nůžkami a pak mě s nimi řízla do čela. Nepamatuju si, že by mě kdo kdy políbil. Máma mě nikdy nevzala do náruče, nehladila mě a nemazlila se se mnou. Nikomu jsem to nemohla říct, protože kdyby ano, dostala bych bičem. Nevím, proč jsem byla bita, máma mi to nikdy neřekla, když mě bila. Už k ní nechci zpátky, tolik mě bila. Ani si nevzpomínám, že bych kdy byla venku na ulici.“

Její výpověď se objevila i v deníku New York Times.

Matka skončila ve vězení, otec neznámo kde

Tyranka Mary Connollyová byla odsouzena k jednomu roku vězení a těžkým pracem, Mary Ellen šla do dětského domova. Příběh měl šťastnou dohru, když se misionářce Ettě podařilo dostat Mary Ellen do své péče a samozřejmě když její případ zásadně pohnul americkými zákony na ochranu dětí.

Co se stalo s Francisem Connollym, manželem tyranky, není známo, protože nebyl vypátrán. V den vysvobození Mary Ellen nebyl doma. V každém případě nebyl vůbec obžalován.

Další život Mary Ellen byl dlouhý a šťastný

Mary Ellen prožila zbytek života ve štěstí. Ve 24 letech se vdala, vyvdala dva syny z manželova předchozího vztahu, spolu měli další dvě dcery a jednu adoptovanou holčičku. Svou první dceru pojmenovala po Ettě, po její zachránkyni, která jí jako první osoba v životě ukázala lásku a podporu.

Mary Ellen Wilson
Mary Ellen Wilson ve věku 16 let (vlevo) a se svými dcerami (vpravo). Stojící dcera se jmenovala Etta, Mary Ellen jí dala jméno po své zachránkyni. Druhou dceru pojmenovala Florencie.

Svým dětem dala na zadek jen zřídka

Děti a vnoučata Mary Ellen vzpomínaly, že nechtěla o svém strašném dětství příliš mluvit. Když se jí na něco zeptaly, zpravidla měnila téma. Mladší dceři Florence jednou vyprávěla, jak jí matka tyranka ve vzteku přiložila rozpálenou žehličku k paži. Florence přesně věděla, která jizva je ošklivou vzpomínkou na tenhle den. Adoptivní dcera Eunice zase vzpomínala na jizvy okolo levého oka Mary Ellen, které jí zůstaly po zranění nůžkami.

Florence popsala Mary Ellen jako milou, ne moc přísnou matku, i když někdy od ní děti taky dostaly na zadek. Prý ale velmi zřídka. Raději jim domlouvala, aby “byly hodné a chovaly se, jak mají”.

Mary Ellen zemřela v roce 1956 v 92 letech. O více než 30 let přežila svého manžela.

 

Zdroje:
kniha Out of the Darkness – The Story of Mary Ellen Wilson, Eric A. Shelman a Stephen Lazoritz
kniha The Management of Child Protection Services: Context and Change, Robert Sanders
thevintagenews.com, Wikipedia Commons

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.