Policista Expeditio Dias Romão se po směně dne 7. února 1979 chystal k odchodu domů, ale jeho plán přerušilo tísňové volání. Na brazilské pláži Praia da Enseada je tělo, které je nutné vyzvednout. Když Romão dorazil na místo, pláž byla opuštěná. V písku tu ležel jen mrtvý Mengele a u něho manželský pár Bossertových z Rakouska, který ho několik let skrýval před lovci nacistů.
Tělo tu leželo od odpoledne až do noci. Liselotte Bossertová klečela u Mengelovy hlavy a snažila se nepropadat hysterii. Byl tu s ní i její manžel Wolfram, který se při záchraně tonoucího Mengeleho málem sám utopil. Tělo tu hlídali a opakovaně tahali z písku, aby ho neodnesl příliv.
Co se vlastně stalo?
Mengele si šel zaplavat a po 10 minutách začal mít potíže. Nejčastěji se uvádí, že ho stihla mrtvice. Jeho zápasu s vlnami si z pláže všiml syn Bossertových, který upozornil otce Wolframa. Ten se rozběhl Mengelemu na pomoc. Když k němu doplaval, Mengele byl už bezvládný. Probral se jen na pár chvil, když s ním vysílený Wolfram plaval ke břehu, a dokonce mu volnou rukou pomáhal. Než se ale dostali na pláž, byl znovu v bezvědomí.
Mezi návštěvníky pláže byl shodou okolností lékař, který tu byl na dovolené. Pokusil se Mengeleho resuscitovat dýcháním z úst do úst a masáží srdce, ale nepodařilo se. Mengele už jen nakrátko nabyl vědomí a pak zemřel.
Nikdo nezjistil, že mrtvola patří Mengelemu
Že jde o sadistického válečného zločince, policista Romão nevěděl. Josef Mengele měl papíry na jméno Wolfgang Gerhard. Ty falzifikoval už v roce 1971 podle skutečných dokladů dalšího nacisty, který mu na útěku vydatně pomáhal. V době, kdy Mengele zemřel, byl Wolfgang Gerhard shodou okolností taky čerstvě po smrti.
Vzhledem k cizím dokladům byl Mengele mylně považován za 54letého, přestože mu bylo necelých 68 let. Ale na nic se nepřišlo a o dva dny později ho pohřbili v Embu das Artes pod jeho falešnou identitou. Tělo bylo uloženo do země, přestože si Mengele přál zpopelnění. Brazilské předpisy kremaci neumožnily.
Užíval si Mengele plážového života?
Mnoho lidí si myslí, že Mengele, který po válce utekl do Jižní Ameriky, si do konce života užíval klidu a pohody. Ve skutečnosti žil 30 let ve strachu, bez rodiny (manželka ho se synem odmítla následovat), věčně osamělý, ve stesku po rodném Německu. Ze strachu často téměř nevycházel z domu a neustále se stěhoval. Jeho soužení dokládají dopisy a deníky, které se po něm dochovaly.
Úzkosti se naplno rozjely po popravě Eichmanna
Když byl v roce 1962 dopaden a popraven jeho nacistický kolega Adolf Eichmann, Mengele začal trpět úzkostmi, které ho neopustily víceméně až do smrti (do té mu zbývalo 17 let). Přecházely v těžké deprese. Dokonce si nechal postavit strážní věž, ze které se rozhlížel, jestli už si pro něj nejdou. Svou bezpečností byl posedlý. Jen občas zažíval světlé chvíle, například dovolenou v pralese v roce 1969 nebo setkání s 33letým synem Rolfem po 21 letech. Tehdy ho viděl naposled.
V den, kdy Mengele zemřel, byl tedy už dlouho ve velmi špatném psychickém stavu. 7. února 1979 vyšel k moři po dvou dnech, kdy byl se svými depresemi zavřený v plážovém domku. Ani si neotevřel okna.
Mengeleho kosti dnes slouží studentům
V roce 1985 si policie došlápla na manžele Bossertovy, kteří ukrývali a také pohřbívali Mengeleho. Při výslechu je donutili prozradit místo, kde se hrob nachází. Ještě ten den tělo vyzvedli a podrobili zkoumání za účelem potvrzení totožnosti Mengeleho. To, že ostatky skutečně patří Mengelemu, se definitivně ukázalo až v roce 1992, kdy byl za součinnosti syna Rolfa proveden test DNA.
Kosti se do hrobu nevrátily a více než 30 let zůstaly uloženy v pytli v institutu soudního lékařství. Od roku 2016 slouží jako učební pomůcka na kurzech forenzní medicíny.
Zdroje:
bbc.com/portuguese/
brasil.elpais.com
bakalářská práce Miroslavy Jurcové, 2016
radiozurnal.rozhlas.cz
mapy.cz
druha-sv-valka.estranky.cz
ap.org