„Svět je krásný. Ale lidé jsou zlí,“ to je citát ženy, která se setkala s umírající Annou Frankovou v koncentračním táboře Bergen-Belsen. Jmenovala se Gena Turgelová, pocházela z Polska a zemřela teprve v roce 2018 ve věku 95 let.
Gena Turgelová vystřídala za války tři koncentrační tábory. Do Bergen-Belsenu, kde byla i Anna Franková, se dostala ve svých 22 letech. Bylo to v únoru 1945, mrzlo a krajina byla pod sněhem. V táboře zrovna řádil tyfus a úplavice a každou noc umíralo okolo 500 vězňů. „Když jsem se dostala do Bergen-Belsenu, všude kolem byly hromady těl. Ne jen jedno nebo dvě. Byly to hory vysoké jako ten strom támhle na zahradě,“ vzpomínala Gena. „Byly tam kosti i celé kostry, dětská těla. Neumíte si představit, jak strašné to bylo.“ Sama nechápala, jak mohla pobyt v táboře přežít.
Dávala Anně Frankové napít
Když se Gena ocitla v Bergen-Belsenu, 15letá Anna Franková už byla nakažená. Několik svědků uvedlo, že jak Anna, tak její sestra Margot zaznamenaly první příznaky tyfu už v lednu. Gena, která společně se svou matkou pomáhala v táborové „nemocnici“, se o Annu obětavě starala. Odvážně si o tuto práci řekla, i když neměla žádné zdravotnické vzdělání a neuměla ani píchnout injekci. Jak vzpomínala na Annu? „Blouznila, bylo jí zle, celá hořela. Nosila jsem jí vodu, aby se napila a opláchla.“ Při skvrnitém tyfu trpí nemocný nesnesitelnou žízní.
Gena byla s Annou téměř do poslední chvíle. „Pořád ji vidím, jak tam leží. Její tvář byla celá rudá, posetá vyrážkou. Pak zemřela.“ Bylo to jen několik týdnů před osvobozením.
V Bergen-Belsenu byl vězněn i spisovatel Josef Čapek, autor Pejska a kočičky. Měl ještě větší smůlu než Anna. Zemřel nejspíš den před příchodem Britů.
Potkala tu lásku
Za války Gena zažila nejhorší chvíle v životě, našla tu ale i životní štěstí. Poznala tu svého budoucího manžela, jednoho z britských vojáků, kteří 15. dubna 1945 osvobodili tábor. Tou dobou tu bylo 60 tisíc těžce nemocných lidí a 13 tisíc nepohřbených těl. Když Gena poprvé vojáky uviděla, zrovna v nemocnici sterilizovala nástroje. Osvoboditelům sdělila, že lidé tu umírají doslova jako mouchy.
FOTO: Daniel Morris (šaty)
Zápach tábora cítila až do konce života
Gena za celý život nezapomněla na strašlivý zápach, který ji v Bergen-Belsenu obklopoval. „Používám spoustu parfému,“ řekla. „Pořád ten zápach cítím, tak se snažím ho něčím překrýt.“ Kromě zápachu až do smrti cítila stálý chlad na levé paži. V táboře byla se svou sestrou Miriam, která spala po jejím levém boku, ale později ji dozorci zastřelili za pašování jídla. Od té doby spala Gena sama a na levou ruku jí táhlo.
Dát najevo emoce vás mohlo stát život
Za války přišla Gena o otce a sedm sourozenců. Přežila jen ona a její matka. Při rozhovorech s tiskem a televizí měla i po desítkách let v očích slzy. Ale jen málokdy jim dala volný průchod. Vysvětlovala to tím, že v Osvětimi se plakat nesmělo. „Pokud jste plakali, mohli vás zastřelit. Museli jsme být silní, všechno vytěsnit.“
► Už nemohla snést vlastní oblečení plné vší, říká svědkyně posledních dní Anny Frankové
Zdroje:
thesun.co.uk
nbcnews.com
theus.org.uk
TV pořad Witness: Gena Turgel / Shalom TV
Wikipedia Commons
mapy.cz
apnews.com