Nemoci

Proč ženy Jindřicha VIII. Tudora potrácely?

Ze šesti manželství a mimomanželských vztahů nejslavnějšího Tudorovce vzešlo odhadem 11 až 13 těhotenství a z toho jen čtyři dopadla dobře. Ostatní skončila potratem, mrtvě narozeným dítětem nebo smrtí v novorozeneckém věku. Bioarcheoložka Catrina Banks Whitley a antropoložka Kyra Kramer z texaské univerzity došly k tomu, že nešlo o neschopnost Jindřichových žen donosit dítě. Byla chyba v jeho krvi?

Jindřichovy zdravotní problémy a průběhy těhotenství s jeho ženami podle vědkyní zapadají do teorie, že jeho krev byla Kell pozitivní.

Kell systém je jedním ze třiceti systémů krevních skupin (podobně jako Rh systém). Pokud je muž Kell pozitivní a žena Kell negativní, první těhotenství typicky proběhne v pořádku a narodí se zdravé dítě. Během tohoto těhotenství si ale žena vytvoří protilátky, které mohou zaútočit na plod v dalších těhotenstvích. Stane se tak, pokud je plod Kell pozitivní – matčino Kell negativní tělo ho identifikuje jako něco, co je třeba zneškodnit. Výsledkem je těžká anémie plodu. Za dob Tudorovců měl plod nebo novorozenec nulovou šanci na přežití, ale velký problém je to i pro dnešní medicínu.  

Kateřina Aragonská byla těhotná minimálně šestkrát, přežilo jen jedno dítě

V případě Kateřiny Aragonské, Jindřichovy první ženy, dopadlo dobře jen páté těhotenství. Narodila se Marie I. Tudorovna, budoucí anglická královna známá spíš pod přezdívkou Krvavá Marie.

Jenže pro teorii Kell pozitivního otce je netypické, aby první těhotenství skončilo potratem, zatímco některé z následujících porodem zdravého dítěte. Existují čtyři možná vysvětlení, co se ve skutečnosti stalo:

První dítě Kateřiny a Jindřicha nejspíš zemřelo z důvodů, které nemají s nekompatibilní krví žádnou souvislost. Úmrtí dětí byla běžná.

Pokud neplatí první možnost, jako další se nabízí, že i Kateřinin první manžel Artur (Jindřichův starší bratr!) byl Kell pozitivní. Musela by s ním ale otěhotnět a o tom záznamy nemáme. Jedině by ji oplodnil a ještě než stihla těhotenství zaznamenat, spontánně potratila. I tak krátké těhotenství by stačilo k vytvoření protilátek, které pak napadly první očekávané dítě s Jindřichem VIII. Kateřina ovšem tvrdila, že s Arturem nic neměla. Možné to je, oběma bylo teprve 15 let a sezdáni byli jen pět měsíců (pak Artur zemřel na hemoragickou horečku).

Páté dítě Marie I. Tudorovna mohla mít to vzácné štěstí (šance byla 1:16), že zdědila po otci tzv. recesivní Kell negativní gen, takže matčiny protilátky neměly na její prenatální vývoj vliv.

Poslední variantou je, že Jindřich VIII. nebyl otcem Marie I. Tudorovny. Kateřinu Aragonskou mohlo postupem času napadnout, že potratovost není její chyba, a ze zoufalství zkusila počít s milencem. A protože byl Kell negativní (většina mužů je), nic nebránilo tomu, aby na svět přišlo zdravé dítě.

Těhotenství Kateřiny Aragonské

1510 Kateřina v 6. nebo 7. měsíci porodila mrtvou holčičku.
1511 Na Nový rok se jí narodil plně donošený syn. Po 52 dnech náhle zemřel.
1513 V 8. měsíci Kateřina porodila chlapečka, který byl už mrtvý nebo zemřel brzy po porodu.
1514 Opakoval se scénář třetího těhotenství.
1516 Narodila se živá a zdravá Marie I. Tudorovna.
1518 V 8. měsíci těhotenství porodila Kateřina slabou holčičku, která zemřela po pár hodinách.

Těhotenství Anny Boleynové: první dítě přežilo, další dvě ne

Když Kateřina Aragonská naposledy porodila, byla s Jindřichem VIII. už 9 let. Dalších 9 let čekali, jestli se na ně ještě neusměje štěstí. Až pak Jindřich naznal, že bude muset vyměnit ženu. V té době si vyvolil Annu Boleynovou, ale trvalo dalších šest let, než se mu podařilo ji svést a než dosáhl rozvodu s Kateřinou. V den svatby už byla Anna těhotná s budoucí královnou Alžbětou I. Porod měl hladký a rychlý průběh, sama Anna si ho v dopisech pochvalovala. Princezna byla ale jediným dítětem, které ze vztahu vzešlo.

Druhé Annino těhotenství je trochu záhada. První verze říká, že porodila mrtvé dítě krátce před řádným termínem porodu. Druhá verze mluví o tom, že těhotná nebyla – že šlo o tzv. falešné těhotenství. Je totiž divné, že v historických záznamech se sice od ledna do srpna toho roku píše, jak Anně roste břicho a jak její stav vyžaduje změnu v královských povinnostech, úplně ale chybí zprávy o tom, jak těhotenství skončilo. Objevuje se tu jen podivná informace z konce září, že král Jindřich už nevěří, že Anna byla těhotná a začíná se věnovat „jiné krásné slečně u dvora“. Ani slovo o potratu nebo porodu mrtvého dítěte.

Falešné těhotenství je důkazem, jak silně mohou myšlenky a přání ovlivňovat tělo. Nejde o duševní poruchu ani o předstírání. Žena má objektivní příznaky těhotenství, i když těhotná není. Nalijí se jí prsa, roste jí břicho, přibírá na váze, má těhotenské chutě, cítí pohyby, zvyšují se jí hladiny prolaktinu a dokonce jí vychází pozitivní těhotenský test! Až při vyšetření na ultrazvuku se ukáže, že děloha je prázdná. I Krvavá Mary, dcera Kateřiny Aragonské, falešné těhotenství zažila – a ne jedno.

Po tomto tajuplném těhotenství se Anně Boleynové znovu podařilo otěhotnět až za rok. To už měl Jindřich v záloze Janu Seymourovou. Anna žila ve strachu, že když neporodí syna, je konec. Její vztah s Jindřichem byl už silně narušený. Když byla v 15. týdnu těhotenství, Jindřich spadl z koně a vypadalo to, že zemře. Byl dvě hodiny v bezvědomí. Těhotná Anna byla v nesnesitelném stresu a pět dní po události potratila. Plod byl jen 10 cm velký, ale pohlaví už bylo patrné – šlo o chlapce. Shodou okolností právě ten den proběhl pohřeb Kateřiny Aragonské, která zemřela tři týdny předtím na rakovinu srdce.

Byla to pomsta bývalé manželky ze záhrobí? Nebo přišla Anna o poslední dítě ze stresu či kvůli Kell pozitivní krvi otce?

Další Jindřichova manželství už jeho Kell pozitivitu potvrdit nemohou

Třetí žena Jana Seymourová konečně porodila syna, ale 12 dní po porodu sama zemřela. Její jediné těhotenství tedy potvrzuje Kell pozitivitu Jindřicha jen napůl. Dopadlo dobře, ale jak by to bylo s těmi dalšími?

Se čtvrtou, pátou a šestou ženou už Jindřich žádné děti neměl. Nevíme o jediném těhotenství. S Annou Klevskou údajně nikdy nespal, protože k ní měl fyzický odpor. Záhadou je, proč neotěhotněla další žena Kateřina Howardová. Manželi byli téměř dva roky, a i když byl o 30 let starší Jindřich už hodně nemocný a na noze měl otevřené, silně zapáchající bércové vředy, sexuálně spolu pravděpodobně žili. Zvažuje se varianta, že v tomto jediném případě byl problém s plodností na Kateřinině straně, případně že záměrně používala nějaký způsob antikoncepce.

Poslední žena Kateřina Parrová žila s Jindřichem čtyři roky a za tu dobu také neotěhotněla. Jako vysvětlení se nabízí, že Jindřich byl sexu už málokdy schopný (první problémy s erekcí měl už s Annou Boleynovou!) a nakonec i historické záznamy mluví o tom, že Parrová byla spíš jeho ošetřovatelka než milenka. Navíc v dalším manželství se jí podařilo otěhotnět a donosit holčičku.

Závěr? Vědci z Británie jsou skeptičtí

Americké vědkyně Kramerová a Whitleyová zároveň předložily úvahu, že Jindřich VIII. Tudor trpěl McLeodovým syndromem. Ten totiž s Kell pozitivní krví souvisí a diagnóza by pasovala i na další královy zdravotní potíže. Především na jeho velkou povahovou proměnu po 40. roce věku. Dosud máme za to, že tyranem se stal kvůli úrazu hlavy. McLeodův syndrom by to ale taky vysvětloval!

Tezi amerických vědkyň se pokusili přezkoumat odborníci z edinburské lékařské univerzity. Podle nich některé skutečnosti – tedy že tři ze čtyř přeživších Jindřichových dětí byli prvorození a že následná těhotenství končila špatně – jsou dost dobrým důvodem pro úvahu, že Jindřich mohl být Kell pozitivní. I přežití Marie I. Tudorovny se dá z hlediska genetiky vysvětlit.

Ale….

Ani sebepodrobnější historické záznamy by nám podle vědců z Edinburghu neposkytly odpovědi na otázky, které dokáže dát jedině analýza DNA. K té nedošlo a nejspíš ani nedojde, protože úřady jen těžko schválí exhumaci Jindřichových ostatků. Do té doby považují vědci z Edinburghu úvahy Američanek za neprůkazné.

K otázce McLeodova syndromu se pak vyjadřují přece jen přesněji: v pramenech pro něj nevidí dostatek důkazů. Dokonce tu nacházejí příznaky, které syndrom vyvracejí. Král by musel mít projevy některé z neurologických poruch (epilepsie, neuropatie) a ty prokazatelně neměl.

Zdroje:
Catrina Banks Whitley, Kyra Kramer. A New Explanation for the Reproductive Woes and Midlife Decline of Henry VIII. The Historical Journal, 2010
cze.legatechnics.com
lubusky.com
rcpe.ac.uk
historyextra.com
rebeccastarrbrown.com

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *