I když si panovníci mohli dopřát ta nejkvalitnější jídla a provozovat nejsofistikovanější aktivity, jako je lov nebo rytířské turnaje, ne každý s těmito možnostmi nakládal zdravým způsobem. Celá řada králů a královen trpěla obezitou a nemocemi s ní spojenými. Dneska se podíváme na pět z nich.
Jindřich VIII. přibral po úraze
Jindřich VIII. Tudor nebyl vždycky tlustý, naopak až do 45. roku věku byl prý vysportovaný jako David Beckham. Aspoň ho k němu přirovnávají historici. Jindřichův životní styl nenávratně změnila nehoda v roce 1536, kdy na něj při turnaji spadl kůň. Po úderu do hlavy byl dvě hodiny v bezvědomí, doma těhotnou Annu Boleynovou, která 5 dní po události potratila (je pravda, že k potratu by nejspíš došlo i bez tohoto stresu, a to kvůli vlastnostem Jindřichovy krve).
Během poúrazové rekonvalescence král nesportoval a začal se přejídat. Denně spořádal třináct jídel a pět litrů piva. Jeho denní příjem se po dobu 5 let pohyboval na hranici pěti tisíc kalorií. Jedl hodně vepřového, pečiva a sladkostí.
Původně jeho postava odpovídala konfekční velikosti M, na konci života se dopracoval na 4XL. Při výšce 188 cm vážil 180 kg a v pase měl 132 cm. Protože průměrná výška tehdejšího Angličana byla 167 cm, Jindřich VIII. působil mezi ostatními muži opravdu jako hora. Když porovnáme tehdejší a současnou průměrnou výšku britského občana, Jindřichův vzrůst byl ekvivalentem dnešního 197 cm vysokého muže.
Na postavě Marie Terezie se podepsaly porody a přejídání
Marie Terezie byla v mládí štíhlá a ve stáří obézní. K vysoké hmotnosti a celulitidě po celém těle se dopracovala hlavně nestřídmostí v jídle. Tloustla ale pozvolna. První nadbytečná kila se na ní začala nabalovat okolo 23. roku věku, kdy za sebou měla už pět těhotenství! Když jí bylo 30 let, pruský velvyslanec o ní napsal, že „prodělanými porody a navíc tloušťkou ztěžkopádněla“, zmínil i její kulatý obličej.
Tloustnutí císařovny dělalo starosti jejímu lékaři, který se jí od přejídání snažil odradit. Jednoho dne prý nechal dát do kyblíku několik chodů jídla a nápojů a pak ho Marii Terezii ukázal se slovy: „Tak a takto vypadá žaludek Vaší Výsosti. Požehnanou dobrou chuť.“ Císařovna se potom dokázala nějakou dobu omezovat, ale nakonec její snaha stejně selhala.
Hodně přibírat začala po 50. roce věku, kdy onemocněla neštovicemi, které se doživotně podepsaly na jejím zdraví. Panovnice od té doby více vysedávala, protože byla unavenější a při aktivitě se jí hůře dýchalo. V 55 letech už jí tloušťka omezovala v pohybu, dokonce nedokázala sama vstát z postele ani chodit po schodech. Z patra do patra ji na křesle přemisťovalo služebnictvo pomocí mechanismu na bázi kladky. Jednou se s ní lano dokonce utrhlo!
Ke konci života už jí na hmotnosti nepřidával jen tuk, ale i zavodnění, kterým trpěla kvůli oběhové nedostatečnosti. Opět tomu nepomáhala ani stravou, která byla bohatá na sůl. Tou dobou se ještě nevědělo, že zadržuje v těle vodu.
Královna Viktorie se přejídala ze smutku
Královna Viktorie měla v mládí 51 cm v pase a do jisté doby se dokázala jakž takž udržovat. Byla aktivní, jezdila na koni a věnovala se lukostřelbě. Postupně ale zpohodlněla, na koni jezdila čím dál míň, až se nakonec nechala vozit na kolečkovém křesle. Kila šla rychle nahoru.
Ani v jídle se nedržela. Při společenských večeřích toho vždycky snědla nejvíc a navíc nejrychleji ze všech. A protože na královském dvoře platilo (a dodnes platí), že nikdo nesmí jíst, pokud královna dojedla, často se její hosté nestihli najíst dostatečně.
Když ovdověla, jídlo se stalo snad jejím jediným potěšením. Jedla hlavně tučná, mastná a sladká jídla. Nedělalo jí problém sníst celý dort a celé dny cucala bonbóny. Pochopitelně trpěla špatným trávením. Služebnictvo jí za zády dalo přezdívku „malá koule“. Královna měřila jen 150 cm a v pase měla 132 cm. V její pozůstalosti se dochovaly například kalhotky, které měří v pase 127 cm, a košilka, která má 168 cm přes prsa.
Rudolf II. měl velikost XXL
Představu o postavě Rudolfa II. máme přesnou. V roce 1928 otevřeli výzkumníci jeho hrobku a vyjmuli veškerou pohřební výbavu včetně oděvů. Všechno se dochovalo ve výborném stavu. Měl na sobě kalhoty, které mají v pase 108 cm, jeho velikost v době smrti byla tedy XXL. Z výzkumu kostry antropologem Emanuelem Vlčkem zase víme, že císař byl vysoký 164 cm. To bylo na jeho dobu tak akorát, nicméně při této výšce musela být jeho tloušťka ještě patrnější. K jeho otylosti přispívala ke konci života vodnatelnost, kterou trpěl v důsledku plicní choroby.
Jiří z Poděbrad byl nejtlustší český král
Vodnatelností a obezitou trpěl i Jiří z Poděbrad, údajně nejtlustší panovník českých zemí. Jako jeden z mála se ale mohl vymluvit na nemoc. Podle antropologa Emanuela Vlčka trpěl metabolickou poruchou, zřejmě vrozenou. Ta způsobovala nadměrné ukládání tuku a král v jejím důsledku trpěl silnou obezitou už po 30. roce věku.
Jeho strava byla prý střídmá, ale způsob života sedavý. Na nějaké sportování Jiřího neužilo. Ve 35 letech odmítl jet na návštěvu papeže do Říma a jako důvod uvedl „nadměrnou tloušťku svého těla“. Ke konci života měl čím dál větší potíže s pohybem, spíše se belhal, než chodil. Měsíc před smrtí nemohl chodit už vůbec. Byl celý oteklý a nohy už ho neunesly. Navíc mu nebylo dobře a měl bolesti, přesto pracoval až do posledního dne. Sedět přece mohl a mozek mu sloužil víc než výtečně.
Vsedě také zemřel. Bylo mu necelých 51 let. Při pitvě se zjistilo, že měl poškozená játra a obrovský žlučový kámen (cca 4 cm velký). Vrstva břišního tuku byla okolo 20 centimetrů vysoká. V roce 2021 uplyne od jeho smrti 550 let.
Zdroje:
kniha Toulky českou minulostí 2 /Od časů Přemysla Otakara I. do nástupu Habsburků (1197-1526)/, Petr Hora-Hořejš, 1995
ceskatelevize.cz
inadhled.cz
pluska.sk
theguardian.com
diplomová práce Vláda Jiřího z Poděbrad v evropském kontextu, Bc. Veronika Dušková, 2012
dvojka.rozhlas.cz
Další zdroje jsou uvedeny pod fotografiemi.