Nemoci

Nejvýznamnějšímu Tudorovci 20 let hnily nohy

Jindřich VIII. Tudor vládl Anglii a Irsku v letech 1509 – 1547. Je nechvalně známý pro své despotické chování, kterým se začal projevovat po úrazu, při němž došlo k poškození mozku. Kromě tohoto zásadního životního milníku ale trápilo Jindřicha ještě mnoho dalších problémů. Jedním z nich byly bércové vředy.

Poprvé se Jindřichovi VIII. objevily bércové vředy ve věku 36 let a od té doby s nimi měl potíže opakovaně. Hlavní příčinou jejich vzniku, o které ale Jindřich ani jeho lékaři neměli potuchy, byly stahující podvazky, které se v době Tudorovců nosily pod koleny. Ty omezily cirkulaci krve, která se pak městnala v cévách nohou, až vyústila ve vznik vředů.

Bércový vřed je otevřená rána na lýtku, která se hojí déle než 6 týdnů a obvykle se opakovaně vrací. Dochází při ní k rozkladu tkáně a jejímu odumření.

Ani to, že měl Jindřich VIII. nepochybně cukrovku, mizerný pitný režim (pil pouze pivo a víno) a obrovskou nadváhu, hojení vředů příliš nepomáhalo. Patnáct lékařů se snažilo najít lék, dokonce i sám Jindřich si namíchal speciální mast, kterou si vředy potíral. Obsahovala 25 ingrediencí, bohužel mezi nimi i olovo, a tak je otázkou, jak moc byla ve skutečnosti prospěšná.

Po úrazu museli nechat vředy otevřené, jinak by král zemřel

Osudným se stal králi rytířský turnaj 11 let před jeho smrtí, při kterém ho soupeř trefil dřevcem do omylem otevřeného hledí. Nejenže došlo ke změně osobnosti vlivem poškození mozku, současně se zhoršil i stav Jindřichových nohou. Lékařům se poměrně dařilo vředy zaléčit, bylo ale zvláštní, že pokaždé, když se tak stalo, Jindřichův celkový stav se prudce horšil.

Brzy si uvědomili, že zhoršení neomylně přichází po vyléčení vředu, a museli přistoupit k razantnímu řešení. Aby zachránili králi život, rozhodli se nechat vředy otevřené. Vypálili je žhavým železem. Sice vytáhli Jindřicha ze smrtelného ohrožení, ten se už ale nikdy nezbavil opakovaných infekcí, které do nohou dostával.

Současná medicína dokáže zhoršení stavu krále po vyléčení vředů vysvětlit. Při nehodě na turnaji pravděpodobně utrpěl poranění kostí na nohou, do kterého se dostala infekce, a ložisko začalo hnisat přímo v místě pod vředy. Když se lékařům podařilo vřed zahojit, ucpali tím píštěl, kterým by hnis a další tekutiny mohly volně odtékat. Ty se hromadily v uzavřené ráně, což vedlo k otravě.

Nikdo nesměl nahlas říct, že král odporně zapáchá

Nohy krále Jindřicha VIII. vlivem nekončících infekcí doslova hnily a samozřejmě nesnesitelně zapáchaly – asi jako zkažené maso. Z dobových zdrojů víme, že zápach byl tak silný, že byl cítit i o tři pokoje dál. Nikdo se ale neodvážil despotickému králi říct, že zapáchá. Zcela jistě by ho za tuto troufalost čekal krutý trest.

Amputace jako poslední šance na přežití

S pokročilým stádiem vředů, jakým trpěl Jindřich VIII., by vás současní lékaři nepochybně poslali na amputaci. Ale tehdy si lékaři nemohli dovolit ji navrhnout, protože i když představovala poslední šanci na královo přežití, velmi pravděpodobně by při ní zemřel. Současně nikdo nesměl ani naznačit, že Jindřichovi hrozí smrt – ať už bez amputace či s ní – protože by byl obviněn z vlastizrady. I když tedy lékaři věděli, že konec se neodvratně blíží nebo že amputaci by Jindřich přežil tak na 10 %, pravdu říct nemohli. Nezbylo jim, než bezmocně čekat, jak to dopadne. Nakonec Jindřich VIII. Tudor zemřel 28. ledna 1547 ve dvě hodiny ráno.

 

Zdroj: televizní dokument V těle krále Jindřicha VIII.

2 thoughts on “Nejvýznamnějšímu Tudorovci 20 let hnily nohy

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.