O císařovně Sisi toho bylo napsáno stohy, protože je to skutečně vděčná osoba k probírání. Může se tedy zdát, že už není moc co řešit. Když se ale rozhodnete pošťourat se v nepodstatných detailech (tedy právě v těch, které nás zajímají úplně nejvíc), najednou je toho materiálu zase dost. Víte třeba, co měla za problémky, když se po svatbě přestěhovala do Vídně?
Úvod zní sice trochu opovržlivě, ale ve skutečnosti se Sisi nelze až tak divit. Nedostatky ve vybavení, se kterými se musela doma potýkat, by netrpěla žádná žena 21. století. A to je přesně ono. Sisi se narodila do špatné doby. Její životní styl a požadavky na komfort mnohdy asi tak o 100 let předbíhaly možnosti poloviny 19. století – dělala věci, které se tenkrát pro ženu nehodily, a toužila po vybavení, které neměl ani sám císař.
Strohé novomanželské hnízdečko
Po svatbě dne 24. 4. 1854 se Franz Josef a Sisi přesunuli na Laxenburg – zámeček u Vídně, který byl připraven speciálně pro ně. Franz Josef si toto místo zamiloval a měl ho rád po celý život, na Sisi ale dojem neudělalo. Zámek jí připadal strohý, temný a studený a její vztah k němu se nezměnil ani později. Podobný dojem ze sídla měla později i její snacha Stefanie. Prohlásila, že při vstupu do zámku měla pocit, jak když na ni dýchnul zatuchlý sklep.
Na druhou stranu navzdory rozšířenému mýtu není pravda, že by tu Franze Josefa a Sisi soustavně obtěžovala tchyně Žofie. Ta je ve filmech s Romy Schneider zobrazována jako zlá teta, která číhá na Sisi na každém kroku a vytýká jí ošklivé zuby a klackovité chování. Ve skutečnosti se snažila nevměšovat a před návštěvou se vždy ohlásila.
Tak tady se koupat nebudu
Na Laxenburgu zůstali mladí manželé jen přes léto. Před zimou se přestěhovali do Hofburgu v centru Vídně. Hned po příjezdu si Sisi poručila připravit lázeň. Z neexistující koupelny byla rozčarovaná už na Laxenburgu, jaké ale bylo její překvapení, když zjistila, že podobná situace je i tady. Služebné ji dovedli do místnosti plné vodní páry, kde byla připravena dřevěná káď s horkou vodou. Sisi byla tímto poznáním tak zklamaná, že koupel odvolala.
Koupelnu neměl ani sám Franz Josef, ale tomu to bylo jedno. Celý život spal na prosté posteli a místo splachovacího záchodu mu postačoval přenosný pokojový záchodek. Moderní koupelny s tekoucí vodou se Sisi dočkala až o pár let později, ale pouze v Schönnbrunu, letním sídle. Na koupelnu v Hofburgu si musela počkat 13 let od svatby, kdy dostala vlastní pozinkovanou měděnou vanu, porcelánový splachovací záchod a umyvadlo.
Moc horko nebo moc zima
Otázka ideální teploty byla společně s ubohou koupelnou trvalým zdrojem Sisiiny nespokojenosti. Trakt, který v Hofburgu obývala, se totiž nedal dost dobře vytopit. Nechala kvůli tomu zbudovat další kamna a konečně bylo v jejích komnatách teplo – ale zase až moc. Kvůli vedru často otvírala okna dokořán klidně i v lednu a nezavřela je, dokud uvnitř nebyla zima jako venku.
Mrazu si užil i její řecký předčitatel Christomanos, který ve svém deníku líčí, jak se v právě větraných místnostech procházel s císařovnou sem a tam a četl jí Oddyseiu. V létě se nedalo v Hofburgu existovat už vůbec, a tak Sisi prchala před nesnesitelným vedrem do Schönnbrunu – zatímco Franz Josef se spokojil s malým elektrickým větrákem.
Další detaily ze života Sisi zase příště…
Zdroje:
kniha Korunu snímám z unavené hlavy, Gabriele Praschl-Bichler
fotky ze stránek: schloss-laxenburg.at, schoennbrun.at a wikipedia.org