Nevíme, jestli Karel IV. (1316-1378) spadl z koně nebo ze schodů nebo prostě jen zakopnul při chůzi. Podle antropologů si někdy po 2. listopadu 1378 zlomil krček stehenní kosti a do tří týdnů zemřel. Jak vypadaly jeho poslední dny?
Po úrazu už 62letý Karel IV. z lůžka nevstal. Antropologický výzkum ukázal, že levá stehenní kost (tedy ta zlomená) je nepatrně prořídlá, což svědčí o tom, že císař měl nohu znehybněnou. Nepochybně také trpěl velkými bolestmi.
„Z dnešního pohledu se jednoznačně jednalo o intrakapsulární zlomeninu krčku s dorzální tříštivou zónou a se strmým průběhem lomné linie typu Pauwels III. Ani pečlivé ohledání neodhalilo žádné známky hojení. Na rentgenogramech vidíme lehké prořídnutí kostní tkáně levé kosti stehenní, zřejmě jako následek imobilizace končetiny.“
Prof. Emanuel Vlček
Karla IV. zabila typická komplikace
Karel IV. přišel k úrazu, ke kterému často přicházejí i dnešní senioři, a dopadl stejně, jako dopadali pacienti ještě před 100 lety. Tato zlomenina se nedala operovat a člověka čekala jen jedna možná “léčba”: ulehnout a čekat na zázrak. Ortoped Jan Bartoníček popsal, že pacientům ve 14. století stejně jako na začátku devatenáctého hrozily proleženiny, embolie a samozřejmě zápal plic. Ten potkal i Karla IV. a nakonec byl příčinou úmrtí dne 29. listopadu 1378, tři hodiny po západu slunce.
„Karel IV. ležel podle kronik v horečkách, dostal pravděpodobně zápal plic.“
Prof. Jan Bartoníček
Horečky při zápalu plic často stoupají nad 40 °C a pacient vypadá velmi nemocně. Kroniky popisují u Karla IV. i zimnici, další typický příznak. Pravděpodobně trpěl i bolestí při nádechu.
Proč ležícímu pacientovi hrozí zápal plic?
Císař Karel IV. doplatil nejen na to, že v jeho době se se zlomeninou krčku nedalo nic dělat. Zápalu plic by se možná dalo zabránit, kdyby tehdejší ranhojiči věděli o nutnosti správného polohování a provádění dechových cvičení. Pokud ani jedno z toho není aplikováno, u ležícího pacienta často dochází ke dvěma nepříznivým stavům: k plicní hypostáze (plíce se působením gravitace překrvují a zahleňují) a hypoventilaci (tělu se dostává méně vzduchu, než kolik potřebuje). V takových podmínkách se dobře daří bakteriím a právě proto může pacient chytit zápal plic (hypostatická pneumonie), i když leží v teplé posteli.
Na mrtvé tělo císaře se přišlo podívat 7 tisíc lidí
Balzamovači připravili tělo Karla IV. na 11denní veřejné vystavení. Každý se mohl přijít rozloučit a podle kronik této možnosti využilo 7 tisíc Pražanů. Tehdy žilo v Praze 40 tisíc lidí. Pokud by Karel IV. zemřel dnes a přišlo se na něj podívat stejné procento Pražanů, jejich počet by přesáhl 229 tisíc lidí.
Zdroje:
krajskelisty.cz
www.idnes.cz
lekarske.slovniky.cz
dvojka.rozhlas.cz
nasregion.cz