Smrt

Poprava stětím: Jak dlouho odseknutá hlava žila?

Naprostý děs musí v každém vyvolat představa, že člověk popravený stětím ještě nějakou dobu žije a vnímá. Bohužel je to pravda. Na své přednášcce o tom krátce promluvil i nejznámější český neurochirurg Vladimír Beneš.


„Ta hlava žije. Za Velký francouzský revoluce, jak oni gilotinovali, tak se dohodli s tím odsouzencem: jedno mrknutí ano, dvě mrknutí ne. Oni ho sťali, ta hlava se v tom kýbli někde tam válela a oni se tý hlavy zeptali ´je ti dobře?´, tak většinou mrkli, že ne. Dvakrát. Jo, ta hlava žije, logicky, ještě nějakou dobu.“

– Prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc. | přepis vyjádření z přednášky Kdo jsme, odkud přicházíme a kam jdeme? (25. 5. 2017)

neurochirurg Vladimír Beneš | foto: Martin Moravec

Jak dlouho žije hlava po useknutí?

Krevní oběh se po odseknutí hlavy přeruší, krevní tlak se rychle sníží na nulu a mozek má už jen pár vteřin na to, aby “vyžil” s poslední dodávkou okysličené krve. Člověk, který přijde o hlavu, o tyto vteřiny ale pochopitelně nestojí.

Nizozemští vědci v roce 2011 zjistili, že mozek potkana je aktivní ještě 4 sekundy po odseknutí hlavy. Měření na EEG vykazovalo aktivitu v takovém frekvenčním pásmu, které je typické pro vědomí a myšlení. Pokud přepočítáme výsledek na lidskou postavu, člověk po dekapitaci (useknutí hlavy) by měl být při vědomí ještě 7 sekund. Vědci jsou ale s podobnými tvrzeními opatrní. Údajně nikdy nebudeme přesně vědět, jestli vědomí člověka zůstává po ztrátě hlavy stejné jako těsně předtím.

Ztráta vědomí závisela na rychlosti oddělení hlavy

Pokud kat “pižlal” odsouzencovu hlavu tupým mečem nebo sekerou, nešťastník si sice zažil muka spojená s nesnesitelnou bolestí, na druhé straně měl šanci nedožít se definitivního oddělení hlavy – zvlášť pokud mu kat nařízl tepny a mozku rychle došla krev (a kyslík). Člověk s nedokrveným mozkem upadl do bezvědomí. Naproti tomu odsouzenci sťatí gilotinou zažívali stav, kdy se jejich hlava ocitla v kýbli, téměř určitě při vědomí. Samozřejmě nevíme, jestli si plně uvědomovali, že jejich hlava už je oddělená od těla. Možná to nedovoloval šok… Nějaká úroveň vědomí tam ale byla, jak potvrzují historická (i nedávná) svědectví.

Kat profackoval hlavu a ta se zašklebila

Prvním doloženým případem zachovaného vědomí po useknutí hlavy byla Charlotta Cordayová. Byla popravena během Velké francouzské revoluce v roce 1793, tedy ve stejném roce jako Marie Antoinetta. Kat po popravě gilotinou zvedl hlavu do vzduchu a profackoval ji. Dav ztuhnul hrůzou, když se tvář Charlotty naštvaně zašklebila.

Charlotta Cordayová zavraždila jednu z předních postav Velké francouzské revoluce – Jeana-Paula Marata (v kroužku). Vrazila mu nůž do hrudi, když se koupal. Její kat ve vzpomínkách popsal, jak byla před popravou klidná a dokonce si chtěla prohlédnout gilotinu, protože “to ještě nikdy neviděla”. Revoluce se vraždou Marata ještě přiostřila, ale po revoluci se Charlotta začala oslavovat jako hrdinka. Mluvilo se o ní jako o obdobě Johanky z Arku.

Jak to, že mozek dál funguje?

Někteří se domnívají, že pohyby obličeje po odseknutí hlavy jsou už jen posmrtnými mimovolními záškuby. To ale platí jen pro zbytek těla (nohy, ruce…), ne pro hlavu. Mozek po rychlém setnutí hlavy zůstává netraumatizován a dál funguje – až do chvíle, kdy mu dojde kyslík. Teprve pak se ztrácí vědomí a vůle. Tenhle fakt je nanejvýš znepokojující. I když jde jen o sekundy, člověk zažívá nepopsatelnou hrůzu a samozřejmě i bolest.

Anna Boleynová se pokusila promluvit

Anna Boleynová byla sťata mečem, šlo o rychlý čistý sek. Je doloženo, že hlava po odseknutí vykazovala známky snahy promluvit, zjevně tedy byla při vědomí. Totéž bylo pozorováno v případě krále Karla I.

Anglický král Karel I. Stuart a Anna Boleynová byli po setnutí hlavy při vědomí.

30 sekund při vědomí

V úvodu jsme uvedli, že zachování vědomí po odseknutí hlavy se odhaduje na 7 sekund. Zjevně to ale může trvat daleko déle, jak ukázala studie provedená Dr. Beaurieuxem v roce 1905. Ten byl u popravy zločince Henriho Languilleho a v průběhu 25 až 30 sekund po popravě dvakrát ostře zavolal jménem na odseknutou hlavu. Oční víčka odsouzeného byla těsně po popravě napůl spadlá, oči působily mrtvě. Jakmile ale lékař zakřičel zločincovo jméno, oči se otevřely a fixovaly pohled lékaře zcela stejně jako zaživa. Když začala víčka opět padat, zavolal lékař na zločince podruhé a oči se znovu otevřely. Teprve pak popravený konečně zemřel.

Hlavy skřípají zuby a šklebí se, popsal vědec v roce 1975

V roce 1975 se proti popravám stětím postavil německý vědec S. T. Sommering. Citoval zprávy, kdy odseknuté hlavy prý skřípaly zuby. Jedna z hlav se měla hrozivě zašklebit, když lékař, který hlavu prohlížel, strčil prst do páteřního kanálu.

Důkaz z roku 1989

Americký válečný veterán (bohužel neznámého jména), který sloužil za korejské války (1950-53), jel v roce 1989 společně se svým známým taxíkem. Taxík se srazil s náklaďákem a zatímco náš veterán zůstal sedět na sedadle, jeho přítel přišel při kolizi o hlavu.

„Hlava mého přítele dopadla obličejem vzhůru a (z mého úhlu) vzhůru nohama. Viděl jsem, jak se jeho ústa otevřela a zavřela nejméně dvakrát. V obličeji měl nejprve šok a zmatek, pak hrůzu a smutek. Nedá se říct, že se rozhlížel všude kolem, ale jeho oči se pohybovaly ode mě, směrem dolů k jeho tělu a zpět ke mně. Měl se mnou přímý oční kontakt, když jeho oči zaujaly mlhavý, nepřítomný výraz… a byl mrtvý.“

Zdroje:
https://science.howstuffworks.com

přednáška Kdo jsme, odkud přicházíme a kam jdeme? (25. 5. 2017)
foto: Wikipedia Commons

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.