Takový panovník a tak málo podrobností o tom, jak probíhaly jeho vztahy a jaké city ke svým ženám choval… Jen jedna cenná vzpomínka se dochovala, a to z doby, kdy Karlovi zbývalo jen pár měsíců života.
Karel IV. se na začátku roku 1378 vydal naposled do Paříže. Navštívil tu dvůr svého synovce Karla V., francouzského krále. Na dvoře žila i Isabela z Valois, sestra první ženy Karla IV., dávno zesnulé Blanky z Valois. Karel IV. si chtěl zřejmě zavzpomínat na staré časy a setkání se svou bývalou švagrovou si přímo vyžádal.
Karel IV. oplakával Blanku 30 let po její smrti
Jakmile se Karel IV. a Isabela z Valois uviděli, neubránili se dojetí. O silném setkání existuje dokonce i oficiální zápis!
Když stanuli jeden vedle druhého, počal císař tak silně plakati a řečená vévodkyně také, že to byla velmi žalostná podívaná. Příčiny pak toho byly pro památku, kterou choval císař na to, že sestra řečené vévodkyně byla jeho první ženou… Na tomto místě nemohli však společně hovořit, a proto císař prosil, aby ji mohl navštívit po obědě a mluvit s ní více o samotě, a tak se také stalo.
O čem si povídali po obědě, už ale nevíme…
První manželství Karla IV. trvalo nejdelší dobu a byť bylo přerušované jeho dlouhými výjezdy do zahraničí, k Blance musel mít velmi blízký vztah. Slzy ho jasně usvědčily z nepřekonaného smutku nad ztrátou milované bytosti. Přitom od její smrti uplynulo téměř 30 let!
Blančina skutečná podoba není známá. Nějaká její zpodobení sice existují, ale o reálném vzhledu z nich usuzovat nelze. V kronikách se o ní píše jako o nádherné štíhlé ženě s bělostnou pletí. Pokud se kronikáři zmínili o něčí kráse, zápis byl na beton pravdivý. Bylo totiž zvykem se o vzhledu vůbec nezmiňovat, pokud byla žena ošklivá.
Smrt Blanky – sebevražda?
Blanka zemřela ve 32 letech, uprostřed léta, a příčinu její smrti neznáme. Historik Jaroslav Čechura míní, že “snad na tuberkulózu”. Naproti tomu Luboš Y. Koláček se v knize Tajemství smrti manželek Karla IV. i Jeho Milosti císaře dobírá k závěru, že to vypadá spíš na sebevraždu. Blanka byla spoustu let vystavená tlaku, aby dala Karlovi syna, měla ale dvě holčičky. Zatímco první porod měl hladký a rychlý průběh, druhý byl těžký a Blanka po něm pravděpodobně zůstala neplodná. Nasvědčuje tomu fakt, že následujících šest let – tedy až do chvíle své smrti – už žádné dítě neměla. Kvůli neplodnosti a také neustálé osamělosti (Karel byl často pryč, někdy i déle než rok) upadla do depresí a sama si vzala život. Prý vypitím jedu…
Poznámka: Oblíbený autor Luboš Y. Koláček se v knize vymezuje vůči standardní praxi všech historiků a kritizuje používání alibistického “nevíme”. Podle něj se dá řada věcí logicky odvodit, do čehož se také pouští.
Zdroje:
kniha Čtyři ženy Karla IV., František Kavka
kniha Tajemství smrti manželek Karla IV. i Jeho Milosti císaře, Luboš Y. Koláček