Pompeje jsou nejzachovalejší ukázkou antického města na světě. Její zachovalosti ale napomohla zkáza, za kterou zaplatilo životem 16000 lidí. Podívejte se, jak vypadaly poslední dny a hodiny obyvatel městečka 10 kilometrů od Vesuvu.
20. srpna 79 zaznamenali Pompejané sérii silnějších otřesů, které je ale nijak zvlášť nevzrušovaly. Tehdy bylo zemětřesení docela častým jevem, a tak neviděli důvod se znepokojovat. Přitom se jednalo o první předzvěst fatální erupce.
Osud Pompejí den po dni, hodinu po hodině
Málokdo ví, že Pompejané ani netušili, že nad jejich městem se tyčí sopka – považovali ji za obyčejnou horu. Navíc ve dnech před apokalypsou probíhaly ve městě děsivou shodou okolností tzv. vulkanálie, oslavy svátku boha ohně a kovářství Vulkána.
23. srpna
Vrchol hory se vlivem blížící se katastrofy zploští, obyvatelé tomu ale stále nevěnují pozornost.
24. srpna
8:00
Město se teprve probouzí do nového dne, když se země opět několikrát otřese a z Vesuvu začíná stoupat slabý kouř. Během dopoledne se sopka postupně halí do kouřového oparu a nakonec se ozývají zvuky podobné hřmění.
13:00
Dochází k erupci a z kráteru stoupá černý sloup kouře, který rychle dosahuje výšky 30 kilometrů. Zemětřesení sílí, lidem padají tašky ze střech a na město začíná pršet sopečný materiál. V ulicích vypukne panika, lidé utíkají z města a chaos společně s kolapsy budov si pravděpodobně připíše na účet první oběti.
15:00
Neustává déšť sopečného odpadu, obloha je potemnělá. Z města uprchla většina lidí, zhruba dva tisíce z nich se rozhodli zůstat.
17:00
Budovy hoří, protože chytly od dopadajícího žhavého materiálu, a nebe je temné jako v noci. Z Vesuvu stále stoupá obrovský sloup kouře a město nepřestává zasypávat sopečný odpad.
20:00
Město je prakticky zpustošeno, domy z velké části zbořené, všude je metr a čtvrt vysoká vrstva popela. Požáry ustávají.
25. srpna
1:00
Sopka chrlí kameny, žhavé magma a popel už 12 hodin a teprve teď začíná dynamika erupce slábnout. Pomalu ustává i sopečný déšť, ale vrstva popela je tak mohutná, že se pod její vahou propadají střechy. To si vyžádá další oběti. Přesto mají přeživší pocit, že to nejhorší mají za sebou, a ti, co utekli, se dokonce vrací do města.
6:00
Pompejané za sebou mají poměrně klidnou noc, a i když je město pod několikametrovou vrstvou popela, většina z nich je naživu. Sopka už je relativně klidná, ale to nejhorší teprve přijde. Celý obrovský sloup materiálu, který před pěti hodinami dostoupil svého vrcholu, se vlivem slábnutí explozivní energie brzy zhroutí na zem. Tento jev se nazývá pyroklastické proudy.
Pyroklastické proudy přinášejí na rozdíl od samotné erupce jistou smrt. Jedná se o směs plynů, magmatu a popela, která se pohybuje rychlostí 700 km/h a jejíž teplota dosahuje okolo 250 °C. Nikdo v okolí sopky nemůže utéct a bez šance jsou i lidé, kteří se ukrývají v kamenných budovách.
Jakmile obyvatelé uvidí první vlnu řítící se na Pompeje, v panice utíkají, ale nemají šanci. Žhavý materiál o teplotě 180-220 °C projede městem za pouhých 30 vteřin, smete budovy, které vyčnívají nad aktuálně 2,5metrovou vrstvou popela, a zahubí vše živé. Po jedné vlně následují ještě další dvě, z nichž ta poslední zanechá Pompeje pod šestimetrovou vrstvou vulkanické hmoty, kvůli které na následujících 1500 let zmizí ze světa.
Začíná nový den…
…a nad městem pohřbeným pod popelem stojí Vesuv, který přišel o třetinu své nadmořské výšky (600 m), a víc než horu připomíná obrovský kráter. Kompletně se mění i jeho okolí, kromě jiného zmizela i řeka. Největší změna je ale na místě někdejšího živého města, kde lidé ještě před 24 hodinami řešili své všední starosti, pracovali a slavili.
Příště: Detaily o smrti Pompejanů
Zdroje informací a fotografií:
animace A Day in Pompeii na youtube kanále Zero One Animation
pořad Slavné dny na TV Stream, epizoda Den zkázy Pompejí (24. 8. 79 n.l.)
antika.avonet.cz