A jaká to byla láska: král Jindřich VIII. byl se svou první ženou Kateřinou Aragonskou šťastný po dlouhých 18 let, a to i když pět z jejich šesti dětí nepřežilo. Tehdy se tyto nezdary běžně přičítaly na vrub ženě, Jindřich je ale považoval za trest boží pro ně oba, a dál trpělivě čekal, až se zadaří. Nakonec se po dobu šesti let snažil všemožnými prostředky Kateřiny zbavit, a i poté, co se mu to podařilo, se k ní pořád choval jako k hadru.
Nejen za dob Tudorovců byly ženy pod strašným tlakem. Jejich úkolem bylo porodit tolik dětí, kolik bylo možné. Ty zámožnější hned předávaly miminka kojné, aby mohly opět co nejdřív otěhotnět. Kojení totiž, jak známo, působí antikoncepčně. A královny měly úděl ještě složitější: tlak na to, aby porodily syna – dědice, je mnohdy uvrhal do strachu o vlastní existenci.
Kateřina Aragonská porodila první dítě (dceru) rok po svatbě, ale bylo mrtvé. Další syn zemřel 52 dní po porodu, třetí těhotenství skončilo potratem. Čtvrté dítě skončilo stejně jako třetí; a až páté dítě, dcera Marie (budoucí královna), bylo životaschopné. Poslední šesté dítě Kateřina opět potratila.
Jindřich VIII. čekal na dědice 18 let, pak vyměnil manželku po čtyřicítce za mladší
V době Jindřicha VIII. bylo běžné, že muž s těhotnou manželkou nespal, aby nepoškodil plod. Stejně tak bylo normální, že si hledal vyžití jinde – tehdy se totiž víc než kdy jindy mělo za to, že pravidelný sex je nutný pro udržení mužského zdraví. Když byla Kateřina se svým posledním dítětem v 6. měsíci těhotenství, podařilo se Jindřichovi oplodnit její 16letou dvorní dámu řečenou Bessie, která zaujala Jindřicha, už když jí bylo 13.
Byla to dívka, kterou si Kateřina sama do svých služeb vybrala, a Jindřich s ní nakonec udržoval vztah dalších 7 let. Bessie porodila syna Fitzroye, ke kterému se Jindřich hrdě hlásil a zajistil mu vše, co potřeboval. Dokonce ho později chtěl oklikou dosadit na trůn, ale ještě předtím Fitzroy zemřel.
Ještě devět let po posledním potratu Kateřiny zůstával Jindřich po jejím boku. Naději na syna definitivně ztratil, když překročila čtyřicítku. Byl rok 1527, když začal běhat za Annou Boleynovou, kterou poznal tři roky před tím. Mezitím hledal způsob, jak se rozvést s Kateřinou, protože to nebylo jen tak.
Kurva s vypoulenýma očima
Naneštěstí pro Jindřicha se papež postavil na stranu Kateřiny a rozvod nepovolil. Kateřině pomáhal i její synovec, vlivný panovník Karel V.
K rozvodu nakonec stejně došlo, protože Jindřichovi se lstí podařilo ustanovit manželství s Kateřinou jako neplatné a ještě před oficiálním rozvodem si vzal tu „kurvu s vypoulenýma očima“, jak ji nazývali dvořané, totiž Annu Boleynovou.
Oblibu si u nich nezískala ani později (zatímco Kateřinu měli rádi odjakživa).
Šperky musela předat té, která ji nahradila
V každém případě se Jindřich i nadále choval ke Kateřině jako prvotřídní hajzl. Donutil ji žít v ústraní a úplně jí zakázal vídat dceru Marii. Annu Boleynovou zahrnoval neskutečně drahými šperky a vyzval Kateřinu, aby Anně dala i ty svoje. „Pro mé šperky by bylo hříchem ozdobit takový skandál křesťanství,“ řekla na to. Přesto je vydat musela, byl to králův rozkaz. Přikázal jí odevzdat i rodinné křestní roucho, které potřeboval pro křest Anniny dcery Alžběty (budoucí královna Alžběta I.).
Srdce Kateřiny bolestí zčernalo. Zemřela na rakovinu
Kateřina Aragonská zemřela tři roky po rozvodu ve věku 51 let. Při pitvě se zjistilo, že její srdce je zčernalé, respektive bylo obrostlé zvláštním černým útvarem. Dlouho se mělo za to, že příčinou byla otrava a že v ní měl prsty Jindřich nebo Anna.
Ve skutečnosti měla rakovinu srdce, tenkrát ještě neznámou nemoc, konkrétně melanotický sarkom. Není divu, že její zlomené srdce dlouho nevydrželo.
Zdroje:
kniha Skandální život anglických královských rodů, Nigel Cawthorne
wikipedia.cz, blesk.cz, thirteen.org, onthetudortrail.com, encyclopedia.com