Děti, které žily v době vlády královny Viktorie (1837-1901), to neměly snadné. Vyžadovala se po nich bezvýhradná poslušnost, naopak jejich názor nebo přirozené projevy osobnosti žádoucí nebyly. Podle etikety měly všechno odkývat nebo vykonat, bez ohledu na to, zda s protistranou souhlasí nebo ne.
Pravidla etikety pro děti vyznívala striktně už proto, že neměla pochopení pro jakékoli úlevy. Jakýkoli dospělý si automaticky zasloužil úctu a dítě mělo za každých okolností „držet hubu a krok“. To ale neznamená, že byly všechny děti způsobné a seděly na židli jak pravítko s pečlivě upraveným límečkem. Sice byly více disciplinované než dnes, ale historické záznamy dokazují, že spousta z nich byla vzpurná a drzá v podobné míře jako dnešní děti.
Dospělý má vždycky pravdu
Nikdy, nic, nikam, nikdo, nedělej, dělej, za žádných okolností, vždy – pravidla etikety pro děti byla až na výjimky samý zákaz a příkaz. Tohle je seznam vybraných:
♣ Nikdy neodmlouvej dospělým, zvlášť ne otci a matce.
♣ Když mluvíš s dospělými, nekňourej a nemrač se.
♣ S dospělými nediskutuj – vědí vše nejlépe.
♣ Nikdy nedělej nic, co ti dospělí zakázali.
♣ To, co je po tobě žádáno, proveď ochotně a bez grimas.
♣ Nikomu nesmíš kontrovat. Je to nezdvořilé.
♣ Když přijde návštěva, vždy povstaň.
♣ Nikdy nezapočínej konverzaci s návštěvou, dokud nezačne mluvit sama.
♣ Nikdy nepřerušuj konverzaci.
♣ Na schodech nikdy neběhej, nahoru ani dolů. Neběhej po místnosti.
♣ Buď vždy čistý a upravený.
♣ Po vyučování odejdi ze školy klidně, nespěchej.
♣ Když přijdeš do místnosti, měl bys být schopen oslovit společnost bez sebemenších rozpaků.
A jak to bylo ve škole?
Viktoriánské děti zažívaly ve škole podobné scény, jako jste mohli vidět ve filmu Obecná škola. Nebylo ničím neobvyklé, že učitel měl vždy po ruce rákosku z březového dřeva, kterou na neposlušné žáky neváhal použít. Tělesné tresty byly drsné a bolestivé a nejčastěji byly bity děti ve věku 5-10 let. Kluci dostávali přes zadek, dívky přes nohy nebo ruce.
Nejčastějšími důvody pro trest bylo záškoláctví a lenost ve třídě. Děti, které byly oproti ostatním pomalejší, dostaly na hlavu papírovou čapku s nápisem hlupák a strávily hodinu v koutě. Bylo to pro ně velmi ponižující, nehledě na to, že sezení v koutě jim určitě nepomohlo srovnat krok se zbytkem třídy. Pochopitelně tehdy školství nevědělo nic o nějakých poruchách učení, a když dítě něco nezvládalo, pokládalo se to za lenost nebo nedostatek snahy.
Kromě toho se netolerovala ani levorukost, děti za ni byly trestány a následně přeučovány na psaní pravou rukou.
Zdroje:
hubpages.com, victorianchildren.org, atlasobscura.com, tvtropes.org