30. října 1975 došlo k nejhorší letecké havárii na českém území. Letadlo, které se se 120 lidmi na palubě vracelo z Jugoslávie, kleslo při přípravě na přistání příliš nízko a v pražském Suchdole zavadilo podvozkem o terén a stromy. Zřítilo se k zemi a roztříštilo se. Kromě jiných zasahoval u nehody Bedřich Procházka, řidič pražské záchranky.
Suchdolská nehoda byla ústředním tématem posledního dílu českého seriálu Sanitka, a tak většina lidí ví, jak to na místě vypadalo – scény byly totiž autentické, což potvrzuje i záchranář Procházka:
„Když jsme tam přijeli, byli tam mrtví, živí, ztrátový zranění, jeden vedle druhýho, smetiště neuvěřitelný, protože letoun se rozhmoždil hrozným způsobem. Zůstal jenom takovej ten střed, ten centroplán, ten je konstrukčně nejodolnější.“
Bylo to jako ve válce
Po příjezdu si s kolegy napěchoval kapsy obvazovým materiálem, vzali nosítka a vydali se zraněným na pomoc. „Člověk běhá od jednoho k druhýmu. Než k němu doběhne, vidí, že už přišel konec, vrátí se k tamtomu, ten už taky konec,“ vypráví Procházka, který byl překvapený, jak je člověk najednou připravený čelit podobnému neštěstí. Na místě byla k vidění skutečně devastující zranění, která nejsou až tak běžná – například otevřená fraktura pánve ženy, která zůstala zaklíněná v sedačce, a kromě toho množství utrhaných nebo useknutých končetin. Procházkovi celá tragédie připomínala válku.
Devastující zranění zapříčinila rolující se podlaha
Toho dne byla nad Prahou mlha a pilot z nezjištěných důvodů nalétával na přistávací dráhu příliš nízko. Toho, že míří pod horizont kopce, si všimnul na poslední chvíli. Zareagoval přidáním plynu, jak vypověděli přeživší cestující. „Proudové letadlo ale nereaguje na přidání plynu hned, byla tam prodleva až čtyři vteřiny. Letoun se otřel o vršek kopce ocasem, překlopil se, upadl předek i s posádkou, trup jel dál po zemi, ryl do země, upadla křídla, podlaha se sedačkama se začala rolovat, jako kdybyste otevírali olejovky. Proto tam bylo tolik hrozných zranění,“ vysvětluje Procházka.
…a koukám na tý špičce nohy – horní čelist!
„Byl jsem oblečenej na ten sál, kam jsme chodili v Motole na stáž, teď jsem do něčeho šlápnul a koukám na tý špičce nohy – horní čelist,“ vypráví dál bývalý záchranář a dodává, že z toho byl zježený. „Asi za tejden jsem se z toho dostal, ale je to zážitek na celej život,“ říká. Dodnes má před očima i pohled na muže, který seděl v sedačce, a měl čistým řezem uťatou nohu nad kolenem. Další měl skalpovanou hlavu. Ti, kteří přežili, většinou upadli do bezvědomí a probrali se až během záchrany nebo v nemocnici. Nejvíce přeživších sedělo v zadní části letadla.
Jedna oběť ze země
Celá záchranná akce netrvala déle než 40 minut a později byla mezinárodně uznávaná jako mimořádně dobře vedená a provedená. I díky pohotovosti všech, kteří se na záchraně podíleli, přežilo nehodu 41 lidí (79 zemřelo). Poté, co byli všichni rozvezeni do nemocnic, zůstávali záchranáři společně s hasiči ještě na místě a hledali mrtvé, které snášeli do jedné dlouhé řady. Nacházeli ruce, nohy, torza, a když nadzdvihli centroplán, objevili jedinou oběť, která nepatřila mezi cestující – ženu v teplákách a zástěře.
Letadlo nemělo žádnou technickou závadu. Proč k nehodě došlo?
Výsledky vyšetřování ukázaly, že nehodu zavinila pravděpodobně kombinace lidské chyby a snížené viditelnosti. Piloti v první řadě špatně provedli přípravu na přistání, díky čemuž nezjistili, že nabrali špatný kurz. Současně je pravděpodobné, že nesledovali výškoměry. Vůbec netušili, že letí o 650 metrů níže, než jim povolila řídící věž. Posmrtné ohledání jejich těl nasvědčuje teorii, že druhý pilot si ještě před pádem stačil riziko uvědomit – vyšetření krve prokázalo vysokou hladinu stresových hormonů. Byl to téměř se 100% jistotou on, kdo se pokusil letadlo ještě zvednout. Oproti tomu kapitán žádné stresové hormony v krvi neměl, a tak je evidentní, že situaci skutečně nesledoval a až do poslední chvíle netušil.
Celé vyprávění Bedřicha Procházky si můžete pustit zde:
Zdroje:
modrahvezdazivota.cz + jejich youtube kanál, idnes.cz, mapy.cz