Ve vídeňské porodnici umíralo po porodu 15 % žen, celoevropsky to ale bylo až 75 %. Je polovina 19. století a porodník Ignác Filip Semmelweis si začíná všímat souvislostí. Medici chodí k porodům přímo z pitevny a jeho kolega, anatom Kolletschka, umírá na infekci poté, co ho jeden z mediků omylem řízne do prstu. Nepřenášíme náhodou ze zemřelých na živé něco, co způsobuje horečku omladnic, pokládal si otázku Semmelweis. Rozhodl se nařídit zdravotníkům mýt si ruce v roztoku chlornanu vápenatého.
Úmrtnost rodiček poté klesla z 15 % na 2 %, lékařská obec ale Semmelweisův objev nepřijala. Uznávaný americký gynekolog Meigs k tomu řekl, že lékaři jsou gentlemani a jejich ruce jsou čisté. Naopak voda se považovala za potenciálně možný přenašeč infekcí. Základní problém byl ale tento: pro konzervativní lékaře bylo těžké si připustit, že by smrt rodiček způsobovali právě oni. To přece nebylo možné!
Co je horečka omladnic? (poporodní horečka, lat. febris puerperalis)
Bakteriální infekce, která často napadala ženy po porodu, a která dodnes není minulostí. V roce 2015 se na celém světě nakazilo skoro 12 milionů žen a necelých 18 tisíc nakažených infekci podlehlo. Ve vyspělých zemích dochází k infekci v 1-2 % případů – a to se bavíme o nekomplikovaných porodech. U císaře je pravděpodobnost daleko vyšší, a pokud žena nedostane preventivně antibiotika, riziko onemocnění je 50 %. Bakterie Streptococcus pyogenes dodnes zapřičiňuje 10 % úmrtí těhotných žen nebo žen po porodu.
Semmelweis měl pravdu, ale neuměl ji prokázat vědecky. Místo toho byl agresivní
Když Semmelweis nařídil studentům mytí rukou, psal se rok 1847. V roce 1849 ho z vídeňské nemocnice propustili a přestoupil do nemocnice v Pešti (dnešní Budapešť). Výsledkem byla opět zvýšená úmrtnost rodiček ve Vídni a naopak výrazně snížená v Pešti. Za léta 1851-1855 tu zemřelo jen 8 žen. Lékaři z celého světa se k tomu ale stále stavěli odmítavě. Nepomohl tomu ani sám Semmelweis, který prosazoval svůj postup čím dál agresivněji a nebyl schopný předložit své poznatky v nějaké ucelené seriózní podobě.
Gynekolog Michaelis neunesl pocit viny
Byli ale i lékaři, kteří Semmelweisovi uvěřili a jeho postup ihned zavedli. Byl mezi nimi i německý porodník Gustaf Michaelis. Když ale viděl, že úmrtnost na jeho pracovišti klesá, neunesl pocit viny za smrt tolika žen a spáchal sebevraždu. Tím spíš, když mezi oběťmi horečky omladnic byla i jeho neteř, která rodila u něj na oddělení.
Počátky změn až po 18 letech
Význam mytí rukou se začal brát vážně až po objevech Roberta Kocha a Louise Pasteura, tedy 18 let poté, co o tom poprvé začal mluvit Semmelweis. Právě v tomto roce (1865) zavedl britský chirurg Joseph Lister používání antiseptik při operacích. To byla ale jen první vlaštovka – nové hygienické zásady si hledaly cestu k všeobecnému přijetí ještě dalších 10 let.
Semmelweis upadl kvůli nepřijetí do depresí. A zemřel
Zrovna v roce 1865 umírá ve 47 letech Semmelweis. Bylo to krátce po jeho nedobrovolné hospitalizaci v psychiatrické léčebně. Tehdy už 4 roky trpěl depresemi a jeho chování bylo pro okolí natolik nesnesitelné, že ho odvezli do nemocnice i přes jeho odpor. K úmrtí došlo pravděpodobně v důsledku hrubého zacházení ze strany personálu.
Zachránce matek
Dnes je jeho přínos pro medicínu vysoce ceněný, doktora Semmelweise považujeme za jednoho z největších lékařů 19. století. V Budapešti po něm pojmenovali lékařskou univerzitu a stanici metra. Přezdívá se mu zachránce matek.
Zdroje:
tydenikhrot.cz
stoplusjednicka.cz
Wikipedia – termín horečka omladnic
2. světová válka Alžběta I. Anatolij Djatlov Anna Boleyn Bourboni Eliška Přemyslovna Franz Josef Habsburkové Historické mýty Hitler Hygiena Jan Lucemburský Jindřich VIII. Josef II. Jídlo Karel IV. Katastrofa Královna Viktorie Leonid Toptunov Lucemburkové Láska, sex a manželství Marie Antoinetta Marie Terezie Medicína Napoleon Nevěra Otravy Pitva Popravy Porod Praha Psychické poruchy Přemyslovci Sebevražda Sexuální úchylky Sisi Starověk Středověk Tudorovci Viktoriánská éra Vražda Všední život Zvrácenosti Úrazy Černobyl