„Radši bych nebyl, než abych byl tlustý,“ prohlásil Gordon už v 17 letech a jednoho svého spolužáka dokonce žádal, aby ho – až k němu půjde na návštěvu – ušetřil velkolepé hostiny. Jídlo vnášelo rozepře i do Byronova vztahu s matkou. Když měl pocit, že (ona) jí příliš, prý jí řekl: „Chci vědět, proč tolik jíš. Pořád jen jíš, jíš, jíš a tloustneš jako prasnice.“ Ani matka nebyla k synovi zrovna vřelá. Nazývala ho chromým spratkem a vyčítala mu nafoukanost.
Proč chromý spratek? Byron měl vrozenou vadu nohy Pes equinovarus congenitus (PEC) – český termín „noha kososvislá“ se příliš nevžil, v angličtině se používá pojem clubfoot. Není to zas tak neobvyklá vada, trpí jí jedno dítě z 350. Zjistí se buď při prenatálním vyšetření na ultrazvuku, nebo ihned po porodu. Naštěstí už je úspěšně léčitelná, nožička se dá narovnat. Léčba sice vyžaduje trpělivost, ale rozhodně to není nic, kvůli čemu by se např. doporučovalo přerušovat těhotenství. Stejnou vadu měl Joseph Goebbels nebo císař Claudius.
OBRÁZEK 1 kidshealth.org | OBRÁZEK 2 msdmanuals.com
Deformace nohy znamenala fyzické i psychické trápení
Byron měl tedy od narození zdeformovanou pravou nohu a lékaři nebyli schopni mu pomoci. Proto celoživotně kulhal a trpěl jak fyzicky, tak psychicky. Ze svého postižení obviňoval matku – podle něj nosila v těhotenství příliš utažené korzety. Později, když se cítil sebevědoměji, si sám vymyslel přezdívku kulhavý ďábel.
Sušenky, ocet a cvičení v šesti kabátech
Byron byl svým strachem z tloušťky známý. Bál se, že když přibere, zároveň zhloupne a stane se letargickým. Pravidelně kontroloval své míry, často jedl sušenky a brambory zalité octem, pil sodovku. Při cvičení měl na sobě šest kabátů, aby vypotil přebytečnou vodu. Měřil 176 cm a jeho váha kolísala mezi 60 a 90 kg.
FOTO knihy: dantikvariat.cz
Dopisování o jídle
Svým přátelům psal Byron často právě o jídle a svých návycích. Zmiňoval své vegetariánství, psal, že celý týden jí jen sušenky a čaj. Když prý zkusil jíst ryby, onemocněl z toho. Někdy se pustil i do hladovky a prohlašoval, že nebude otrokem chutí. Předem připouštěl, že možná dělá chybu, ale aspoň to bude chyba srdce.
Návaly hladu zaháněl tabákem
Když se seznámil s Percym Bysshe Shelleym (taktéž anglický básník), který byl přísným vegetariánem, převzal některé jeho zvyky. Snídal tenký krajíc chleba s čajem, k večeři měl zeleninu a vodu. Aby utišil návaly hladu, kouřil doutníky a žvýkal tabák. Někteří lidé v okolí se zas ale inspirovali od Byrona; vlastně je nemožné, aby na své mladé vrstevníky neměl vliv. Aby byli také štíhlí a měli přitažlivou bílou pleť, aplikovali jeho octovou nebo rýžovou dietu. Něco jako dietní ikona byl Byron ještě ve 20. století, kdy byl dávno po smrti. Seznam nejoblíbenějších diet celebrit vedly právě ty jeho.
Smrt v 36 letech
Když bylo Byronovi 34 let, vyhladověl se do žalostného stavu. Historici se domnívají, že časté kolísání hmotnosti mohlo předčasně opotřebovat jeho tělo. O dva roky později onemocněl horečkou a kašlem, snad šlo o relaps malárie, a zemřel. Příčinou smrti byla sepse, tedy otrava krve. Ke smrti mu dopomohlo i pouštění žilou, které se tou dobou stále ještě používalo coby léčebná metoda.
Ač jeho osobní život byl smutný a neslavný (a také bouřlivý, pokud jde o jeho milostné skandály), Byron je považován za jednoho z největších básníků britské literatury. Jeho básně jsou dodnes čtené.
Zdroje:
hekint.org
lui.cz
wikiskripta.eu
sancedetem.cz/noha-kososvisla