Komu patřila ruka na jednom z prvních rentgenových snímků?

Na jednom z prvních snímků, které pořídil Wilhelm Conrad Röntgen (1845-1923), objevitel paprsků X, je ruka jeho manželky Anny. Když snímek viděla, údajně vykřikla: “Viděla jsem svou smrt!”

---

Snímek manželčiny ruky pořídil Röntgen 22. prosince 1895. Tou dobou se spolu znali už 29 let, sezdáni byli 23 let. Když se poznali, randění jim znesnadňoval Wilhelmův otec. Představoval si pro syna lepší budoucnost a hlavně lepší partii. Když se vzali, přestal syna finančně podporovat. Novomanželé tak žili “z ruky do huby”, ale dokázali si poradit.

Málo peněz a žádné děti

Röntgen kvůli obživě hodně pracoval a Anna pro to měla pochopení. Často se ale cítila osamělá, navíc si přála děti, kterých se nikdy nedočkala. Tedy svých vlastních. 15 let po svatbě zemřel její bratr a manželé Röntgenovi adoptovali jeho dceru.

Röntgen odmítl veškerá finanční ocenění

Paprsky, které Wilhelm Conrad Röntgen objevil náhodou, se začaly používat v medicíně velmi rychle – do pár týdnů!

Využití totiž nezdržovaly žádné byrokratické procesy, navíc Röntgen odmítl nechat si objev patentovat – podle něj patřil všem (stejně jednala například i Marie Curie Sklodowska, když objevila radium). Odmítl ale i výborně honorované členství v berlínské Akademii věd… a nenechal si ani peníze, které dostal, když získal Nobelovu cenu. Věnoval je na výzkum.

Tato skromná gesta se mu příliš nevyplatila, protože později onemocněl leukemií (z důvodu nadměrného vystavování rentgenovému záření) a 28 let po objevu zemřel v chudobě.

Technici u rentgenu denně snímali vlastní ruce

Röntgen mohl skončit ještě hůř, kdyby v laboratoři nepoužíval zinkové krabice a olověnou desku, které chránily fotografické desky před zářením – a nevědomky chránily i jeho. Jiní vědci takové štěstí neměli, mnozí trpěli popáleninami, radiační nemocí, předčasným stárnutím, ztrátou vlasů a rakovinou. Podobně dopadali i technici, kteří se o rentgenové stroje denně starali. Museli je seřizovat, což obnášelo každodenní zrentgenování vlastní ruky. Mohli zrentgenovat cokoli jiného, ale nevěděli, že by to bylo záhodno.

Lidé mohli mít rentgen i doma

Wilhelm Röntgen ani zbytek světa ještě nějakou dobu netušili, že záření je zdraví nebezpečné. Objev se používal dokonce i pro zábavu – lidé si mohli koupit rentgenové zařízení domů a pořizovat s ním snímky svého těla i dětí do aleluja. Až do 50. let 20. století používaly rentgen i americké prodejny s obuví. Rentgenovali nohy zákazníků obutých ve zkoušených botách a proklamovali, že díky rentgenu si vyberou nejlépe padnoucí pár.