Marie Terezie, sama frustrovaná manželovými nevěrami, šla prostitutkám tvrdě po krku. Za její vlády fungovala komise cudnosti, a pokud byl muž přistižen s prostitutkou, museli se vzít nebo byli vyhnáni z města!
O tom, kolik svateb touto cestou proběhlo, nemáme přesné záznamy. Naopak existují pochybnosti, zda komise postupovala důsledně – prostituce totiž stále kvetla. Nevěstky poskytovaly své služby na privátech nebo na ulici, některé doprovázely vojsko na cestách.
Po smrti Marie Terezie zavedl Josef II. povinné zdravotní prohlídky
Po smrti Marie Terezie udělal její syn Josef II. změny v zákoníku. Prostitutky už nebyly pronásledovány a trestány, ale musely se zaevidovat a podstupovat zdravotní prohlídky. Už od 16. století byly hlavními roznašečkami pohlavních chorob a Josefovi se nelíbilo, že šíří nákazu mezi jeho vojáky (nešlo mu tedy primárně o zdraví žen, ale vojáků). Nejhorší variantou byla syfilis a rozšířená byla i kapavka, která se brala jako nemoc z povolání.
Prohlídkám se vyhýbali lékaři i prostitutky, podvádělo se
Problémem nového zákona bylo, že se předpisům vzpírali jak lékaři, tak samy prostitutky. Pro lékaře nebylo vyšetřování prodejných žen zrovna prestižní záležitostí a prohlídky neprováděli nijak důkladně. Prostitutky zas o svých nemocích už věděly a nechtěly, aby se na to přišlo – jak by se pak uživily? Proto před kontrolami utíkaly nebo doktory uplácely, aby je označili za zdravé. Podváděli i majitelé bordelů. Když přišel lékař na kontrolu, na vyšetření šly jen zdravé holky, ostatní se schovaly nebo odešly. Systém evidence a zdravotních prohlídek se udržel prakticky až do první republiky, tedy více než dalších 100 let.
