Porod byl v minulosti velkým rizikem pro matku i dítě, protože lékaři a porodní báby dělali spoustu chyb, na které se začalo ve větší míře přicházet až od 19. století. Nevědělo se, že před saháním na rodičku by bylo vhodné umýt si ruce nebo že ruční roztahování děložního hrdla je nebezpečné, dokud je žena málo otevřená. A co teprve, když některé ženy měly dvojčata?
Těhotná Eliška Přemyslovna opustila Jana Lucemburského
Když byla Eliška Přemyslovna naposledy těhotná, její vztah s Janem Lucemburským byl po letech rozepří v troskách. S dvojčaty pod srdcem se od něj odstěhovala do Bavorska k dceři Markétě. Dvojčata Annu a Elišku tam porodila v roce 1323. Eliška zemřela v 6 letech. Anna se ve 12 letech díky přičinění otce vdala za Ottu Habsburského, který byl v té době o 20 let starší. Svatba se konala ve Znojmě a oslavy trvaly tři dny. Byl tu i Karel IV. a jeho současná žena Blanka z Valois, která zrovna byla poprvé těhotná. Ani dvojče Anna se ale nedožila dospělosti, zemřela po třech letech od svatby a Otto jen několik měsíců po ní. Děti neměli.
Podle záznamů starých kronik se usuzuje, že dvojčata možná nebyla Jana Lucemburského. Otcem mohl být i Eliščin milenec Vilém Zajíc z Valdeka. V inkriminované době žila u něj na hradě, právě kvůli neustálým konfliktům s Janem Lucemburským.
Krásný Václav III. měl dvojče, ani jeden z nich se nedožil dospělosti
Václav III., mimochodem bratr Elišky Přemyslovny, byl dalším královským potomkem z dvojčat. Se sestrou Anežkou se narodili 6. října 1289. Anežka zemřela v 7 letech. Její smrtí přišel německý král Adolf Nasavský o spojenectví s českým králem Václavem II., otcem Anežky a Václava III. Měli mezi sebou dohodu o sňatku svých dětí, která smrtí Anežky zanikla. Ani Václav III. se nedožil dospělosti. V 16 letech ho zavraždili v Olomouci, po pouhém roce vlády. Ta se jevila perspektivní i přesto, že krásný, urostlý a výřečný Václav se moc rád bavil a pil.
Nejznámější tchyně rakouských dějin pocházela z rodiny bohaté na dvojčata
I arcivévodkyně Žofie, tchyně (a zároveň teta) císařovny Sisi a matka Františka Josefa I., se narodila jako dvojče a ještě k tomu jednovaječné. Její sestra se jmenovala Marie Anna Bavorská a stala se saskou královnou. Pro jejich matku to ale nebyla první dvojčata, už čtyři roky před nimi porodila dvě holčičky. A sama byla taky z dvojčat, měla sestru Kateřinu Amálii.
Z lůna krutovládkyně Medicejské museli jedno z dvojčat vyndat násilím
24. června 1556 porodila vlivná francouzská královna Kateřina Medicejská dvě holčičky. Bylo jí už 37 let, tento porod byl jejím posledním a málem ji stál život. Porod dcery Jany, která se měla narodit jako první, vůbec nepostupoval. Když po několika hodinách utrpení začala Kateřina kvůli velké ztrátě krve rychle slábnout, muselo se jednat. Dítě bylo buď mrtvé, nebo umírající, když mu lékař zlomil údajně obě nohy a konečně jej vytáhl ven. Druhá dcera Viktorie se narodila živá, ale zemřela po 7 týdnech. Kateřina Medicejská byla smrtí dcer zdrcená, navíc jí doktoři další těhotenství nedoporučili. Její manžel Jindřich II. se proto nadobro odebral do ložnice milenky, odkud je Kateřina občas i slyšela. Naštěstí zachování rodu ohroženo nebylo, protože královský pár měl ještě pořád sedm žijících dětí, z nichž tři synové se později stali králi a dvě dcery královnami. Kateřina Medicejská vstoupila do dějin hlavně kvůli událostem tzv. Bartolomějské noci, kdy byla spoluviníkem vyvraždění tisíců nekatolíků.
Marie Stuartovna po zatčení potratila
Skotská královna Marie Stuartovna čekala dvojčata ve 25 letech, ale potratila. Podle historiků byla v 11. až 15. týdnu těhotenství a k potratu mělo dojít v týdnu po jejím uvěznění na zámku Loch Leven. Prý dokonce hned druhý den! Dvojčata počala se svým posledním manželem Bothwellem, který téhož roku, jen pár měsíců předtím, zabil jejího předchozí manžela Darnleyho. Právě kvůli vraždě Darnleyho a urychlené svatbě s Bothwellem byla Marie Stuartovna zatčena: podezírali ji, že má na smrti exmanžela podíl. Vědělo se, že ho nenáviděla (ani lid ho neměl rád) pro jeho aroganci a extrémní žárlivost. Bothwell, o kterém všichni věděli, že vraždil on, stihl před zatčením utéct ze země. Dopadli ho v Norsku a Marie Stuartovna se s ním už nikdy neviděla, zůstal ve vězení až do smrti. Ona sama byla později popravena.
Dva roky byla Marie Stuartovna snachou Kateřiny Medicejské, potom její první manžel František II. Francouzský zemřel.
Čtyřtýdenní rozpor v pokročilosti Mariina těhotenství je proto, že se neví, jestli s Bothwellem sexuálně žila už před svatbou, která se konala 15. května 1567. Společné „bydlení“, kam ji Bothwell unesl, měli totiž už od 24. dubna. V každém případě byla dvojčata jeho a ne předchozího muže. Když Marie Stuartovna v následujících letech diktovala sekretáři své paměti, uvedla, že při potratu silně krvácela a byla potom hodně slabá, téměř neschopná pohybu, a musela i přes den ležet.
I tahle česká královna byla z dvojčat
Z dvojčat pocházela Marie Anna Savojská, rakouská císařovna a dokonce česká královna, manželka Ferdinanda I. Dobrotivého. Její sestra-dvojče se jmenovala Marie Tereza a vzala si Karla II. Parmského. Všichni čtyři, tedy sestry dvojčata i jejich manželé, měli společnou prababičku – císařovnu Marii Terezii. Ferdinand I. Dobrotivý na tom byl z hlediska rodové degenerace nejhůř, protože mezi přímými předky měl dokonce sezdaný sourozenecký pár. Odmala trpěl epilepsií a rachitidou a Marie Anna Savojská, česká královna z dvojčat, fungovala spíš jako jeho ošetřovatelka než manželka. V roce 1848 postoupili trůn Františku Josefovi I. a odstěhovali se do Prahy. Tam společně žili 27 let, po Ferdinandově smrti zůstala Marie Anna Savojská v Praze ještě 11 let (než zemřela).
